37. Nej...odhodlanější

6. dubna 2012 v 0:15 | Nixerwil |  Cyklus Muži ve sněhu

37. kapitola







O pár týdnů později…


Zmrzlé krystalky ledu líně si poletující vzduchem a přikrývající svými částečkami vše, co se jim připlete do cesty, vytvářejí sněhovou pokrývku nejen na již zasněžených vrcholcích kopců viděných v dáli.

Benjamín stojící nahý u okna rozjímá nad věcmi ostatním lidem neznámým. Stočí pohled k posteli, kde ještě před chvílí ležel Adam, ale nyní může slyšet šumění sprchy vycházející z koupelny. Fantazie v jeho hlavě si představuje kapičky vody dopadající na jeho mužné tělo.

Líně se protáhne, měl by se obléknout vyrazit na svah. Potřebuje procvičit nohy před exhibicí, co kluci naplánovali.

Ruce se obmotají kolem jeho pasu ani si nevšiml, kdy Adam vylezl. Ještě mokré tělo, ledabyle utřené ručníkem ho jemně zastudí na zádech. Více se přitiskne k tomu tělu, aby vyrušil veškeré mezery mezi nimi.

"Nad čím přemýšlíš?" Opře si bradu o Benovo rameno a zahledí se stejným směrem, jakým se před chvílí díval. Zasněžené kopce vypadají majestátně. S respektem přijímají jejich nadvládu.

"Ale… já jen tak…"

"Dobře, budeš chtít odvézt? Jedu zase masírovat tu starší paní, tak bych tě vzal sebou."

"Mohu si vzít své auto…"

"Já vím, že ano, ale rád si tě rozmazluji." Líbne ho za ucho a rozpojí stvořené sousoší, začíná mu být chladno, měl by trochu přidat na topení. Sáhne do skříně pro čisté oblečení, očima sleduje pořád nehybného Bena. "Bene? Děje se něco?"

Ten jen zakroutí hlavou. "Ne, v pořádku, jen jsem se zamyslel."

Usměje se, ale Adamovi se to moc nezdá. Nebude to momentálně řešit, hádat se nechce, a pokud mu to Benjamín nechce nyní říct, nebude to z něj páčit, však on mu to poví třeba později, až se na to bude cítit. "Přijedeš potom?"

Adam zvedne překvapeně hlavu, trenýrky v ruce. "Kam?"

"Mám jít na svah…"

Až teď Adamovi dojde, co se mu na Benjamínově postoji nezdálo. Má strach.

Pousměje se, sám s ním jakou dobu ty nohy cvičil, nohy by měly být v pořádku, horší je to s rukou, jakmile se dostane do nepříjemné situace, začne se mu klepat a to Bena znervózňuje ještě více. Pořád nahý, vrátí se k němu. Přitiskne se mu do náruče, ruce omotá kolem boků.

"Přijedu se na tebe podívat hned, jak jen to bude možné." Líbne ho na nos, což mu v ten moment přijde strašně roztomilé. Ben se pousměje, spojí jejich rty.

"Budeš mi tam chybět."

"Neboj se, nebudeš tam sám, bude tam s tebou Mark. Travis má přijít ke mně, pamatuješ?"

Benjamín přikývne, oddálí se. "Tak se oblíkej, ty můj exhibicionisto, máme před sebou ještě vydatnou snídani." Plácne ho hravě po zadku, zlá nálada je najednou pryč.
*


Nohy ve snowboardových botách se mu trochu klepou, půlky má stažené k sobě. Stojí na jednom z kopců, na které se díval ráno z okna. Vedle něj stojí mlčící Mark s lehkým, vždy přítomným, úsměvem na rtech.

"Tak co?" přistoupí blíže, vlastní snowboard v ruce. "Jsi si jistý?"

Benjamín jen zakroutí záporně hlavou, v jedné ruce třímá snowboard, v té druhé má přilbu. Trochu nervózně se rozhlédne kolem sebe. Mark jako by mu četl myšlenky, ho chápavě poplácá po rameni.

"Bude to dobrý jo? Novináři tady snad nejsou, nikdo o tom nevěděl. Pochybuji, že by číhali na svahu právě na tebe." Hodí snowboard na zem, vkročí jednou nohou do vázání. "Tak pojď, dáme se do práce."
Ben si dřepne do měkkého sněhu.

"Bení, trvá ti to déle než slimákovi, bude to dobré, uvidíš, máš snowboarding v nohách, to nemůžeš jen tak zapomenout. Nemáš se čeho obávat, jsem tady s tebou, rozumíš?" Sehne se k němu, aby mu pomohl s vázáním, musí ho nějak povzbudit, ale nějak si neumí představit s jakými strašáky se Benjamín vypořádává.

"Jak vám to vůbec klape s Adamem?" zeptá se mimoděčně, upoutá ho náhlá změna Benjamínova výrazu. Z vystrašeného na rozněžněný a poblázněně zamilovaný. Zasměje se. "Nic už říkat nemusíš, táhne to z tebe na sto honů. Jsem moc rád." Vtiskne mu drobný polibek na čelo. Přeje mu to. Adam je moc milý kluk a tak nějak se k sobě hodí. Jeden náladový, druhý pohodový.

"Můžeme?" Ben se postaví na nohy, trochu zapruží v bocích, aby zjistil stav nohou. Pod bedlivým Markovo pohledem se mírně odrazí, ujede sotva pár metrů, než se zastaví.

"Děje se něco?"

"Ne… jen… Nebolí to. Adam říkal, že…"

"Bení, možná nebolí teď, nechci ti podkopávat nohy, ale může se to během jízdy změnit, ujel jsi asi pět metrů. Tak šup šup, sjedeme kopec a dole budeme moudřejší." Odrazí se a rozjede, stihne jen křiknout někam za sebe: "Kdo bude dole poslední, platí hranolky."

Ben se rozesměje, ale následuje ho. Je mu jasné, že ty hranolky platí on, protože na takové rozjetí nemá. Srdce mu říká, aby pokračoval, poslechne ho.

Nakonec kopec sjede stylem první pomocné školy pro začínající snowboardisty, zadek stáhnutý strachem z jakékoli bolesti, která by se mohla vyskytnout. Cítí, jak se ruka v rukavici jemně třepotá, ale nechce jí pustit do nadvlády nad svým mozkem. Chtěl by se s tím poprat.

Snowboard je jeho život.
 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nyce-oH Nyce-oH | 6. dubna 2012 v 1:00 | Reagovat

Oj... další kapitolka a já sem přijdu tak brzo po jejím zveřejnění a ještě je věnována mě ... hm jsem to ale šťastlivec... :) Děkuji za věnování :) A jsem moc ráda, že už na Bena nic s jeho zraněním nechystáš... a taky je fajn, že překonal svůj strach... a ta scéna kdy se ho Mark ptal jak to jde s Adamem a při Benově výrazu, už ani odpověď nepotřeboval... tak ta byla úžasná :)

2 Luczaida Luczaida | Web | 6. dubna 2012 v 2:22 | Reagovat

Z toho mi úplně srdce zaplesalo! :)
To bylo tak pěkný, roztomilý a nádherně napsaný, tak to umíš prostě jen ty :-*
Ono to půjde, on tu ruku zvládne! :)

3 bacil bacil | 6. dubna 2012 v 8:23 | Reagovat

Krásná kapča. To, že Ben je zpátky na svahu po takovém zranění je úžasné.
Moc se těším na pokračování :-))

4 Leesil Leesil | 6. dubna 2012 v 8:29 | Reagovat

Držela jsem Benovi palce:-)

5 kana~♥~ kana~♥~ | Web | 6. dubna 2012 v 10:32 | Reagovat

jen ať se pere, někdo to dělat musí :-)

6 aki aki | 6. dubna 2012 v 11:04 | Reagovat

Porvat se se stracehm je to nejlepší :D jen tak dál :D

7 Rhea Rhea | 6. dubna 2012 v 21:37 | Reagovat

No, snad to překoná. Pěkná kapča. :-)

8 neru-chan neru-chan | Web | 6. dubna 2012 v 22:24 | Reagovat

hodná! už beníka nech zažil si toho dost a konečně je s adámkem... hej proč já sem vlezu vždycky když je nějakej zvrat v jejich vztahu? :D hajaku dál! ^^
ps: ja kto vypadá se Záchranářem? *myslí na něj, nezapomíná!* ^^

9 Katharine Colt Katharine Colt | Web | 6. dubna 2012 v 22:46 | Reagovat

Komplikace si necháš až někam jinam? Fňuk.. Já nechci konec! :D Co takhle Muži ve sněhu II.? :D O:-) Ne- Fajn. Ale... :'( :D
Jinak- Bwhehehe :D Beník se vrací. Jen by mě zajímalo, jestli se mu ta ruka spraví. Vůbec by nám to - Mě a Aiovi, mému schizofrenímu já, - nevadilo :D Přece jen Bena máme rádi. Už jenom protože vždycky, když píšu jméno Ben, tak si vzpomenu na Zpoveď hříšníka a je mi tak nějak.. smutno :D Ale to sem nepatří. Prostě- Tedy je ten komentář, který jsem na skypu slibovala, že doplním a teď už mizím. Jde se číst Inheritanceee :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama